Utéct, ale kam?

17. července 2015 v 22:21 | Nostië Maethil |  Zamyšlení
Podívám se z okna. Je již tma, jediné světlo je z všemožně umístěných lamp a veřejného osvětlení. Poslouchám povznášející hudbu a přemýšlím. Nad vším. Proč je vůbec v noci tma a proč jsou lidé tam kde jsou. A co ti, kteří utečou? Jak asi uvažují... Jsou to také uprchlíci, akorát v jiné formě, než si teď většina dokáže připustit. Uprchlíci od toho všeho smutku...

Ano, určitě jsou i takoví, kteří od něčeho spíše než utečou odejdou s čistým štítem. Ale to nejsou uprchlíci. Uprchlíci utíkají. Nemají útočiště ani úkryt. Hledají ho. Co až ho najdou? A nebo dříve najdou je? Utéct může člověk od všeho. Od problému, od rodiny, od starého života... Všichni se občas snažíme od něčeho úteci. Ať už úspěšně či ne. Někdy to ovšem člověku přeroste přes hlavu. Nevidí konec své cesty, nejspíše se nadobro ztratil... a nebo je moc daleko...

V té chvíli se z něj stává ztracený uprchlík...


Kde je konec? Nevidím ho. Pomůže mi někdo? Kde jste kdo? Nikoho tu nevidím. Jsem snad zase sám? Nejspíš. Kam mám jít? Kam mám ještě utéct? Byl už jsem snad všude. Nebo támhle ne? Ne, tam taky. Tak kam ještě? Nenapadlo někoho sem dát rozcestník? Jak se tu mám sám vyznat...? Jak najít správnou cestu, když je jich tak mnoho, že spolu splývají? Zdá se, že žádná z nich ani pořádně nikam nevede...

Už jsem skoro u cíle. Je tady, jsem tam! Ale ne, co to? Vzdálil se mi před očima! To není možné! Nebo se mi jen zdálo, že jsem tak blízko? Když natáhnu ruku, ani tak daleko není, ale zdá se takový... Když poběžím, třeba to pomůže! Ne, nepomohlo, je ještě dál... Blíž... Co ta slova vůbec znamenají? Tady nic není. Vidím ho, vím kde je, vím kudy jít, ale dostat se k němu, to ne... Je tu někdo, kdo by mi pomohl? Prosím? Potřebuji pomoct... Potřebuji navést na správnou cestu...

Jenže pro takové ztracené uprchlíky tu většinou nikdo nebývá, bývají osamocení, a jejich výkřiky do tmy nikdo neslyší. Potřebují pomoct. Ale kdo tu pro ně je? Nikdo? Ne, oni sami. Ale někteří potřebují podporu někoho dalšího, aby si dodali jistotu. Aby vše zvládli, vrátili se na správnou cestu - správnou, kterou si vyberou ze všech možností, ale takovou, která je nenutí chodit v kruzích, když se nechtějí vracet. Potřebují pomocnou ruku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Valeria De Lioncourt Valeria De Lioncourt | 17. července 2015 v 22:46 | Reagovat

Tohle bylo krásně napsané... :-)
Člověka to donutí přemýšlet...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama